Zpráva z III. kongresu Medicína katastrof s mezinárodní účastí Brno, 7.-8.2.2008

Úrazová nemocnice v Brně a při ní pracující Informační středisko medicíny katastrof MZ ČR pořádaly kongres již potřetí za podpory odboru krizové připravenosti MZ ČR a Odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Pořádání kongresu s touto tématikou se stalo tradicí, která vznikla dlouholetým působením bývalého ředitele ÚN Brno MUDr. Petra Zelníčka, CSc., v tomto oboru.

Hlavním tématem letošního kongresu byly “Hrozby pro 21.století – Terorismus, Epidemie, pandemie a Krizová připravenost a organizace zdravotního systému”.

Kongresu se účastnilo asi 250 lékařů, zdravotní sester a záchranářů z nemocnic a zdravotnické záchranné služby, pracovníci hygienických stanic, hasiči, krizoví pracovníci z krajských a městských úřadů a nemocnic a další odborníci. Těší nás i účast odborníků ze Slovenska. Hostem kongresu byl prof. Dr.med. Bernd D. Domres z University Tübingen v Německu, vicepresident Německé společnosti medicíny katastrof, traumatolog a dlouholetý přítel dr.Zelníčka. Jako expert OSN při řešení katastrof navštívil na 30 zemí všech kontinentů, pomáhal při likvidaci následků po zemětřeseních, vedl nemocnici OSN v Kambodži atd.

Úvodní přednášku kongresu zaměřila MUDr. Dana Hlaváčková, ředitelka odboru krizové připravenosti MZ ČR, na hrozby 21. století a jejich dopad na zdravotnictví. Při hledání cest k prevenci a zmírňování dopadů katastrof je nutno vidět i hledisko subjektivní reality, ovlivnit míru zranitelnosti obyvatelstva a posilování jeho odolnosti.

Prof. Dr.med. Bernd Domres informoval o organizaci zdravotní péče v Německu při katastrofě a o práci záchranné služby. Německo má asi 80 mil.obyv., náklady na zdravotnictví tvoří 14,7% HDP (cca 35 tis. EUR ročně). Zdravotnická záchranná služba provádí ročně asi 1 milion výjezdů, z toho 31% je z vitální indikace. Pro řešení katastrof byl v SRN vytvořen modulový systém vozidel s vybavením pro lékařské ošetření a transport při hromadném výskytu pacientů, pro dekontaminaci při ohrožení chemickými, biologickými a radioaktivními látkami, vozidla pro zázemí velitele akce, pro zásobování při déletrvajícím zásahu atd.

Ing. Anton Tencer, ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení MZSR, přednášel o řešení mimořádných situací na Slovensku. Při katastrofě mají k dispozici 20 tis. akutních lůžek, počet lze navýšit až na 30 tis.lůžek. Prioritou je mj. také příprava na možnou pandemii chřipky, důraz se klade na vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví i v dalších resortech.

Doc. MUDr. Leo Klein, CSc., přednosta kliniky popálenin FNKV Praha, informoval o zdravotních následcích teroristických útoků na příkladu útoku v Madridu v březnu 2004. O reakci slovenského zdravotnictví na výbuch ve vojenském závodu v Novákách v březnu 2007 podrobně informoval ing. Ján Stehlík z FNsP Trenčín. Při této katastrofě bylo na místě neštěstí 49 zaměstnanců, zahynulo 7 osob. Jeden pacient byl transportován letecky do Banské Bystrice, v OPrievidzi bylo ošetřeno 22 osob a 15 bylo hospitalizováno (6 těžce raněných). Dle prvních zpráv očekávali v nemocnicích mnohem vyšší počet pacientů, než jim pak bylo přivezeno. Také bylo ošetřeno 78 hasičů a záchranářů. Psychologická péče byla velmi důležitá.

Prof. Domres se v další přednášce zaměřil na téma dekontaminace při chemickém postižení. Upozornil, že při sarinovém útoku v Tokiu 1995 bylo sekundárně postiženo 10% záchranářů a 23% personálu nemocnic. I když dekontaminaci provádějí hasiči poblíž místa neštěstí, nelze na to v nemocnicích spoléhat. Svléknutí oděvu, osprchování a omytí mýdlem jsou základem dekontaminace. U chemických postižení má rychlost těchto opatření klíčový význam. Personál musí mít ochranné vybavení a být kvalitně proškolen pro tyto situace.

Ing. Jaroslava Hejdová z odboru krizové připravenosti MZČR informovala o výsledcích dotazníkové akce MZ v rámci cvičení Ochrana 2007, kde se zjišťovala vybavenost zdravotnických zařízení a ZZS antidoty, přístroji pro umělou ventilaci plic, dekontaminačním zařízením aj. Odpovědi z krajských úřadů a nemocnic byly získány během několika dní. Bylo zjištěno, že antidota kromě běžně používaných léčiv mají zdravotnická zařízení jen v malém počtu. Podobně je tomu s vybaveností ochrannými prostředky pro personál. Přístrojů pro umělou ventilaci plic je v ČR v průměru 20/100 tis. obyv., je však nutno počítat s tím, že většinou jsou využity v běžném provozu. Připravuje se návazná dotazníková akce, kde budou údaje upřesněny.

Prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., přednostka kliniky pracovního lékařství VFN Praha, informovala o práci Toxikologického informačního střediska, jehož horká linka slouží občanům 24 hodin denně. Jsou připraveni na pomoc při chemických haváriích a v jejich skladu je zásoba antidot pro tato ohrožení. Další sklad protilátek bude vytvořen při FN Olomouc pro Moravu.

Doc.MUDr. Jarmila Drábková, CSc., přednostka OCHRIP ve FN Motol, rozebrala úskalí při přípravě traumatologických plánů velkých nemocnic. Na příkladech řešení velkých katastrof ve světě ukázala na potřebu zabránit chaosu a soustředit se na péči o pacienty akutně ohrožené na životě. Nemocnice mají výhodu práce ve známém prostředí, je třeba zvládnout prvních 30 minut. Význam při těchto situacích mají také psychiatři a psychologové.

O připravenosti nemocnic na dekontaminaci při chemické katastrofě přednášel také ing. Pavel Častulík z Fakulty chemické VUT v Brně. Likvidaci ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže přiblížil ing. Aleš Boňatovský, krizový manager Pardubického kraje. MUDr. Roman Šindelář z FVL University obrany v Hradci Králové ve své přednášce porovnával vybavení pro transport vysoce infekčních pacientů dostupné v ČR. O spolupráci úřadů a záchranných složek v Jihomoravském kraji při přípravě na riziko příletu osoby s vysoce virulentní nákazou informoval MUDr. Jan Mareček, ředitel KHS Brno. Význam osobních ochranných prostředků a jejich správné používání si vzali za téma MUDr. Jana Prattingerová z KHS Liberec a MUDr. Jaroslav Gutvirth ze ZZS Jihočeského kraje. S vybavením a činností speciálního mobilního biologického týmu Armády ČR seznámil posluchače MVDr. Roman Krupka z Ústředního vojenského ústavu v Praze.

Krizové připravenosti z hlediska zdravotnictví a vzdělávání v této oblasti byly věnovány přednášky prof. MUDr. Leoše Navrátila a MUDr. Josefa Štorka, PhD, z Jihočeské university. MUDr. Petr Hubáček z FN Olomouc se v přednášce zaměřil na organizaci hromadného příjmu pacientů na urgentním příjmu velké nemocnice. Olga Marková z Nemocnice Česká Lípa ukázala, jak cvičení evakuace oddělení odhalí problémy, které by vznikly v reálné situaci. Ing. Vlasta Neklapilová z Informačního střediska MEKA shrnula podněty vyplývající pro zpracování pandemického plánu nemocnice ze zahraničních zdrojů.

O postupech zdravotnické záchranné služby na místě neštěstí přednášel MUDr. Pavel Urbánek, předseda sekce MEKA Odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Plk.dr. Zdeněk Hanuška, ředitel odboru Integrovaného záchranného systému z Generálního ředitelství HZS a MUDr. Ilja Chocholouš hovořili přípravách hasičů na prvotní třídění poraněných dle metodiky START v situacích, kdy je místo neštěstí pro zdravotnickou záchrannou službu nepřístupné. S problematikou typových činností IZS seznámil účastníky ing. Milan Dubský z GŘ HZS. Důležitým tématem byla také psychologická pomoc pro záchranáře. O problematice stresu přednášela PhDr. Blanka Čepická z Ústavu pro humanitární studia v lékařství 1.LF UK Praha, konkrétní využití těchto postupů v praxi ukázala MUDr. Jana Šeblová, PhD., náměstkyně ředitele ÚSZS Středočeského kraje.

Přednesené příspěvky byly přijaty se zájmem a lze říci, že kongres přispěl k vzájemné informovanosti mezi jednotlivými resorty a také z hlediska mezinárodního.