Zpráva z III. kongresu Medicína katastrof s mezinárodní účastí Brno, 7.-8.2.2008

Úrazová nemocnice v Brně a při ní pracující Informační středisko medicíny katastrof MZ ČR pořádaly kongres již potřetí za podpory odboru krizové připravenosti MZ ČR a Odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Pořádání kongresu s touto tématikou se stalo tradicí, která vznikla dlouholetým působením bývalého ředitele ÚN Brno MUDr. Petra Zelníčka, CSc., v tomto oboru.

Hlavním tématem letošního kongresu byly “Hrozby pro 21.století – Terorismus, Epidemie, pandemie a Krizová připravenost a organizace zdravotního systému”.

P2070011_M_120.jpgKongresu se účastnilo asi 250 lékařů, zdravotní sester a záchranářů z nemocnic a zdravotnické záchranné služby, pracovníci hygienických stanic, hasiči, krizoví pracovníci z krajských a městských úřadů a nemocnic a další odborníci. Těší nás i účast odborníků ze Slovenska. Hostem kongresu byl prof. Dr.med. Bernd D. Domres z University Tübingen v Německu, vicepresident Německé společnosti medicíny katastrof, traumatolog a dlouholetý přítel dr.Zelníčka. Jako expert OSN při řešení katastrof navštívil na 30 zemí všech kontinentů, pomáhal při likvidaci následků po zemětřeseních, vedl nemocnici OSN v Kambodži atd.

P2070015_M_120.jpgÚvodní přednášku kongresu zaměřila MUDr. Dana Hlaváčková, ředitelka odboru krizové připravenosti MZ ČR, na hrozby 21. století a jejich dopad na zdravotnictví. Při hledání cest k prevenci a zmírňování dopadů katastrof je nutno vidět i hledisko subjektivní reality, ovlivnit míru zranitelnosti obyvatelstva a posilování jeho odolnosti.

 

P2070023_M_120.jpgProf. Dr.med. Bernd Domres informoval o organizaci zdravotní péče v Německu při katastrofě a o práci záchranné služby. Německo má asi 80 mil.obyv., náklady na zdravotnictví tvoří 14,7% HDP (cca 35 tis. EUR ročně). Zdravotnická záchranná služba provádí ročně asi 1 milion výjezdů, z toho 31% je z vitální indikace. Pro řešení katastrof byl v SRN vytvořen modulový systém vozidel s vybavením pro lékařské ošetření a transport při hromadném výskytu pacientů, pro dekontaminaci při ohrožení chemickými, biologickými a radioaktivními látkami, vozidla pro zázemí velitele akce, pro zásobování při déletrvajícím zásahu atd.

P2070384_M_120.jpgIng. Anton Tencer, ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení MZSR, přednášel o řešení mimořádných situací na Slovensku. Při katastrofě mají k dispozici 20 tis. akutních lůžek, počet lze navýšit až na 30 tis.lůžek. Prioritou je mj. také příprava na možnou pandemii chřipky, důraz se klade na vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví i v dalších resortech.

P2070389_M_120.jpgDoc. MUDr. Leo Klein, CSc., přednosta kliniky popálenin FNKV Praha, informoval o zdravotních následcích teroristických útoků na příkladu útoku v Madridu v březnu 2004. O reakci slovenského zdravotnictví na výbuch ve vojenském závodu v Novákách v březnu 2007 podrobně informoval ing. Ján Stehlík z FNsP Trenčín. Při této katastrofě bylo na místě neštěstí 49 zaměstnanců, zahynulo 7 osob. Jeden pacient byl transportován letecky do Banské Bystrice, v OPrievidzi bylo ošetřeno 22 osob a 15 bylo hospitalizováno (6 těžce raněných). Dle prvních zpráv očekávali v nemocnicích mnohem vyšší počet pacientů, než jim pak bylo přivezeno. Také bylo ošetřeno 78 hasičů a záchranářů. Psychologická péče byla velmi důležitá.

Prof. Domres se v další přednášce zaměřil na téma dekontaminace při chemickém postižení. Upozornil, že při sarinovém útoku v Tokiu 1995 bylo sekundárně postiženo 10% záchranářů a 23% personálu nemocnic. I když dekontaminaci provádějí hasiči poblíž místa neštěstí, nelze na to v nemocnicích spoléhat. Svléknutí oděvu, osprchování a omytí mýdlem jsou základem dekontaminace. U chemických postižení má rychlost těchto opatření klíčový význam. Personál musí mít ochranné vybavení a být kvalitně proškolen pro tyto situace.

Ing. Jaroslava Hejdová z odboru krizové připravenosti MZČR informovala o výsledcích dotazníkové akce MZ v rámci cvičení Ochrana 2007, kde se zjišťovala vybavenost zdravotnických zařízení a ZZS antidoty, přístroji pro umělou ventilaci plic, dekontaminačním zařízením aj. Odpovědi z krajských úřadů a nemocnic byly získány během několika dní. Bylo zjištěno, že antidota kromě běžně používaných léčiv mají zdravotnická zařízení jen v malém počtu. Podobně je tomu s vybaveností ochrannými prostředky pro personál. Přístrojů pro umělou ventilaci plic je v ČR v průměru 20/100 tis. obyv., je však nutno počítat s tím, že většinou jsou využity v běžném provozu. Připravuje se návazná dotazníková akce, kde budou údaje upřesněny.

Prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., přednostka kliniky pracovního lékařství VFN Praha, informovala o práci Toxikologického informačního střediska, jehož horká linka slouží občanům 24 hodin denně. Jsou připraveni na pomoc při chemických haváriích a v jejich skladu je zásoba antidot pro tato ohrožení. Další sklad protilátek bude vytvořen při FN Olomouc pro Moravu.

docDrabkova_M_120.jpgDoc.MUDr. Jarmila Drábková, CSc., přednostka OCHRIP ve FN Motol, rozebrala úskalí při přípravě traumatologických plánů velkých nemocnic. Na příkladech řešení velkých katastrof ve světě ukázala na potřebu zabránit chaosu a soustředit se na péči o pacienty akutně ohrožené na životě. Nemocnice mají výhodu práce ve známém prostředí, je třeba zvládnout prvních 30 minut. Význam při těchto situacích mají také psychiatři a psychologové.

O připravenosti nemocnic na dekontaminaci při chemické katastrofě přednášel také ing. Pavel Častulík z Fakulty chemické VUT v Brně. Likvidaci ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže přiblížil ing. Aleš Boňatovský, krizový manager Pardubického kraje. MUDr. Roman Šindelář z FVL University obrany v Hradci Králové ve své přednášce porovnával vybavení pro transport vysoce infekčních pacientů dostupné v ČR. O spolupráci úřadů a záchranných složek v Jihomoravském kraji při přípravě na riziko příletu osoby s vysoce virulentní nákazou informoval MUDr. Jan Mareček, ředitel KHS Brno. Význam osobních ochranných prostředků a jejich správné používání si vzali za téma MUDr. Jana Prattingerová z KHS Liberec a MUDr. Jaroslav Gutvirth ze ZZS Jihočeského kraje. S vybavením a činností speciálního mobilního biologického týmu Armády ČR seznámil posluchače MVDr. Roman Krupka z Ústředního vojenského ústavu v Praze.

100_3688[1]_M_120.jpgKrizové připravenosti z hlediska zdravotnictví a vzdělávání v této oblasti byly věnovány přednášky prof. MUDr. Leoše Navrátila a MUDr. Josefa Štorka, PhD, z Jihočeské university. MUDr. Petr Hubáček z FN Olomouc se v přednášce zaměřil na organizaci hromadného příjmu pacientů na urgentním příjmu velké nemocnice. Olga Marková z Nemocnice Česká Lípa ukázala, jak cvičení evakuace oddělení odhalí problémy, které by vznikly v reálné situaci. Ing. Vlasta Neklapilová z Informačního střediska MEKA shrnula podněty vyplývající pro zpracování pandemického plánu nemocnice ze zahraničních zdrojů.

100_3694[1]_M_120.jpgO postupech zdravotnické záchranné služby na místě neštěstí přednášel MUDr. Pavel Urbánek, předseda sekce MEKA Odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Plk.dr. Zdeněk Hanuška, ředitel odboru Integrovaného záchranného systému z Generálního ředitelství HZS a MUDr. Ilja Chocholouš hovořili přípravách hasičů na prvotní třídění poraněných dle metodiky START v situacích, kdy je místo neštěstí pro zdravotnickou záchrannou službu nepřístupné. S problematikou typových činností IZS seznámil účastníky ing. Milan Dubský z GŘ HZS. Důležitým tématem byla také psychologická pomoc pro záchranáře. O problematice stresu přednášela PhDr. Blanka Čepická z Ústavu pro humanitární studia v lékařství 1.LF UK Praha, konkrétní využití těchto postupů v praxi ukázala MUDr. Jana Šeblová, PhD., náměstkyně ředitele ÚSZS Středočeského kraje.

Přednesené příspěvky byly přijaty se zájmem a lze říci, že kongres přispěl k vzájemné informovanosti mezi jednotlivými resorty a také z hlediska mezinárodního.


českyčesky

Veřejná sbírka

na polohovatelná lůžka a noční stolky.
Aktuální stav ZDE.

Spokojenost pacientů

Bližší informace ZDE

Vzdělávací akce

21.listopadu 2017
Seminář Změny zákona o nelékařích

Kniha Traumatologie (Galén 2015)

autorů Wendsche P, Veselý R a kol. získala Chlumského cenu, prestižní ocenění za nejlepší publikaci roku 2015. Cenu převzal za kolektiv autorů z ÚN prof. Wendsche.

Vize a motto ÚN v Brně

více ZDE